střeva
Střeva O prvním oddílu tenkého střeva, dvanáctníku, jsme se zmiňovali už v souvislosti se slinivkou břišní (mimochodem, jeho název je odvozen od přibližné délky 12 palců). Druhým oddílem je lačník (jejunum) o délce asi 1,5 až 2 metry a třetím pak kyčelník (ileum), Celé tenké střevo je složené do nesčetných kliček a podobá se nedbale pohozené šňůře na prádlo. Najdeme je ve střední části břišní dutiny a k břišní stěně je přichyceno speciální tkáňovou strukturou, tzv. okružím (mesenteriem). Vzhled okruží lze přirovnat k rozevřenému vějíři, jehož rukojeť je připevněná k břišní stěně, zatímco jeho dlouhé volné okraje podpírají střevní kličky. Okruží ovšem střevo nejen fixuje, ale také je zásobuje krví, protože i střevní tkáň (jako kterýkoliv jiný orgán) potřebuje stálý přívod kyslíku a živin. Plocha jako fotbalové hřiště V membráně mikroklků se nacházejí enzymy, které doštěpují součásti potravy na jednoduché molekuly cukrů a aminokyseliny rozpustné ve vodě, protože jenom v této podobě mohou jednotlivé složky živin procházet tenkými stěnami klků do bohaté sítě kapilár uvnitř klků. Průchod tráveniny tenkým střevem trvá 4 až 8 hodin. Tlusté střevo Mezi tenkým a tlustým střevem je chlopeň, která zabraňuje zpětnému toku tráveniny. Protože intenzivní vstřebávání živin probíhá už v tenkém střevě, sliznice tlustého střeva nemá klky. Za den přestoupí z tenkého střeva do tlustého 400 až 1500 mililitrů tráveniny a po vstřebání vody zbude asi 150 mililitrů zahuštěného obsahu. Převažujícím sekretem v tlustém střevu je hlen, který jednak chrání sliznici před účinkem enzymů tenkého střeva a jednak pomáhá formovat stolici. Významnou součástí tlustého střeva jsou bakterie, které vyvolávají kvasné reakce (u cukrů) a hnilobné pochody (u aminokyselin a bílkovin). Je-li střevo sterilní – například po intenzívní léčbě antibiotiky – je proces trávení podstatně narušen. Slepé střevo versus apendix
Říká se, že všechno má svůj konec. Platí to i o trávicím ústrojí. Právě o jeho konečné a zároveň nejdůležitější části – tenkém a tlustém střevu – teď bude řeč.
dlouhý necelý metr.
Všechny zmíněné části tenkého střeva mají vnitřní průsvit kolem 2,5 centimetru.
Ale proč vlastně musí být tenké střevo tak dlouhé? Hlavně proto, že jeho hlavní funkcí je vstřebávání živin z přijaté potravy do krevního oběhu. Je tedy nutná co největší povrchová plocha, která se na procesu vstřebávání živin podílí. Sama délka kolem tří metrů by však nestačila – proto je vnitřní povrch střeva zvrásněn do nesčetných záhybů a z každého záhybu vyčnívají tisíce výstupků podobných dlouhým prstíkům, kterým se říká klky (na 1 milimetr čtvereční jich připadá 20 až 40). Jenomže ani povrch klků není hladký: je pokryt vrstvou mikroklků, takže připomíná jemný kartáč. Tímto důmyslným zařízením zvětšuje tenké střevo svůj vnitřní povrch na bezmála 300 metrů čtverečních, což je srovnatelné s fotbalovým hřištěm.
Na tenké střevo bezprostředně navazuje střevo tlusté (kolon). Svou vzestupnou, příčnou a sestupnou částí (tračníkem) tvoří jakýsi rám kolem kliček tenkého střeva. V porovnání s tenkým střevem má průměr dvojnásobný, ale délky dosahuje jen poloviční - sotva 1,5 metru. První částí tlustého střeva je střevo slepé (cékum) a poslední částí konečník (rektum). V nejspodnějším úseku konečníku (ampule), uzavřeném řitním svěračem, se shromažďuje stolice.
Jednu zajímavost na konec. Ačkoliv tlusté střevo hraje v trávicím systému nezastupitelnou roli, jedna jeho část je naprosto nefunkční. Tou částí není slepé střevo, jak se mylně traduje, ale jen jeho červovitý výběžek v délce 5 až 10 centimetrů, odborně zvaný apendix. Přes různé hypotézy nebyla jeho existence dodnes uspokojivě vysvětlena. Lze tedy předpokládat, že jde skutečně o pozůstatek dávných vývojových etap. Sám apendix (jako by se občas pohoršoval nad naší nevědomostí) se občas ucpe, zanítí a dá o sobě vědět charakteristickou bolestí v pravém dolním břišním kvadrantu. Jedinou účinnou léčbou je chirurgické odstranění.
Sestupný tračník
Esovitá klička
10
Řez stěnou
tenkého střeva:
11
12
13
14